Pražské památky

Praha

PRAŽSKÝ HRAD - ZLATÁ ULIČKA - KATEDRÁLA SV.VÍTA - VLADISLAVSKÝ SÁL

PRAGUE CASTLE foto použito z
photo.czechtourism.com

Byl založen po roce 880 aby zde bylo sídlo českých knížat, kteří dříve sídlili na Levém Hradci. Stejně tak jako se stal centrem českého přemyslovského státu, stal se i centrem církevním. Kostel Panny Marie byl postaven před koncem 9.století, později byla vybudována rotunda sv.Víta, biskupský palác a kostel sv.Jiří. Palác plnil funkci rezidenčního sídla panovníka. V roce 1344 započala výstavba katedrály sv.Víta.

GOLDEN LANE foto použito z
photo.czechtourism.com

Král Vladislav Jagellonský rozšířil palác o Vladislavský sál. Rovněž byla za jeho vlády vybudována věž Daliborka. Romantický příběh rytíře Dalibora z Kozojed, který zde byl vězněn, se stal námětem Smetanovy opery Dalibor. Když byl v polovině 16.století zasypán dvojí příkop došlo k výstavbě druhého nádvoří Hradu. V Severním křídle je umístěn Španělský sál s Rudolfínskou galerií. V křídle Západním je potom umístěna Obrazárna Hradu. Kaple sv.Kříže je umístěna v jihovýchodním rohu nádvoří. Jádro hradního areálu tvoří třetí hradní nádvoří. Na něm stojí palác císaře Rudolfa II., Maxmiliána II. a palác královnin postavený v raně barokním slohu. Nyní je zde umístěna Kancelář prezidenta republiky. Náměstí obklopuje královský palác a katedrála sv.Víta.

K areálu Pražského hradu patří rovněž Prašná věž z 15.století, která je nazývána Mihulka. Zde je umístěna expozice věnovaná vědě a kultuře. Rovněž je zde model alchymistické dílny. K nepřehlédnutelným patří také zahrady obklopující areál Pražského hradu. Jsou to mimo jiné hradní zahrady, Rajská zahrada a zahrada na Valech.

GOLDEN LANE foto použito z
photo.czechtourism.com

Další oblíbenou turistickou atrakcí je tzv.Zlatá ulička. Ulička, která vede nad jelením příkopem je složená z různobarevně namalovaných domků, které začaly být budovány v průběhu 16.století. Původně v nich pobývali hradní střelci, drobní řemeslníci a rudolfínští zlatotepci. Podle pověsti zde však pobývali rudolfínští alchymisté. V dnešní době jsou domky užívány k expozici o dějinách této části Hradu, jsou zde prodejny knih a suvenýrů.

Katedrála sv.Víta je nejdůležitějším pražským chrámem, kde jsou uloženy korunovační klenoty Českého království i ostatky českých panovníků. Katedrála byla založena roku 1344 Karlem IV. na místě románské baziliky a předchozí rotundy, kterou vybudoval sv.Václav. Stavbu katedrály navrhl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti se stavby ujal Petr Parléř, později pak jeho synové. Katedrála byla postupně dobudovávána, přistavovány byly různé části různých stylů. Dostavěna byla až v roce 1929. V chrámovém triforiu se nachází 21 bust zobrazujících Karla IV. a panovnickou rodinu, arcibiskupy stavitele chrámu. Královská hrobka je umístěna v přízemí, kde jsou také k nalezení pozůstatky románské rotundy. Dalším významným místem je komora, kde jsou uzamčeny korunovační klenoty. Mezi nejvzácnější kus jednoznačně patří svatováclavská koruna z roku 1346. Za vlády Vladislava Jagellonského došlo k výstavbě královské oratoře (rok 1493). Náhrobek hraběte L.Šlika vytvořený J.E.Fischerem z Erlachu, F.M.Kaňkou a M.Brandlem z roku 1723 je významným barokním prvkem chrámu. Z novějších děl je zajímavý především socha kardinála B.Schwarzenberga vytvořená v letech 1892-1895 V.Myslbekem. 20.století pak obohatilo jednotlivé kaple barevnými okny provedenými podle kartónů například A.Muchy, F.Kysely a dalších.

Pokud se vrátíme k samotnému objektu Pražského hradu, pak stojí určitě za zmínku Vladislavský sál, který se rozkládá v celém druhém patře Starého paláce Pražského hradu. Prostor vybudovaný za Vladislava Jagellonského v letech 1492-1502 byl projektován B.Riedem. Prostor byl a je určen ke konání nejdůležitějších státních aktů. Konaly se v něm korunovace, rytířské turnaje aj. Sál byl renovován po 1.světové válce.

 

KRÁLOVSKÝ LETOHRÁDEK (BELVEDER)

KRÁLOVSKÝ LETOHRÁDEK (BELVEDER) foto použito z
photo.czechtourism.com

Letohrádek byl vybudován z popudu Ferdinanda I. v letech 1538-1563. Jedná se o ukázku renesance v Čechách. Na jeho návrhu se podíleli P. della Stella, H. Tirol, B. Wohlmut a O. Aostalis. O kamenickou výzdobu se postarala dílna P della Stelly. Určen byl především k odpočinku a zábavě královny Anny. Byla zde bohatá galerie, taneční sál i místnosti s honosným vybavením. Belveder byl poznamenán vpádem švédských vojsk v roce 1648, kteří letohrádek připravili o řadu sbírek. Později byl znehodnocen, když byl za Josefa II. proměněn v laboratoř. V letech 1851-1865 byly stěny prvního patra Belvederu vymalovány cyklem témat českých dějin. V současnosti zrekonstruovaný letohrádek funguje jako výstavní objekt.

 

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA foto použito z
photo.czechtourism.com

Rozhledna vysoká 60 metrů se nachází západně nad malostranskou kotlinou. O její vybudování se zasloužil Klub českých turistů. Inspirována pařížskou Eiffelovkou byla postavena v souvislosti se Zemskou jubilejní výstavou v roce 1891.

 

STRAHOVSKÝ KLÁŠTER

STRAHOVSKÝ KLÁŠTER foto použito z
photo.czechtourism.com

Klášter založil kníže Vladislav II. roku 1140. Klášterní komplex se rozkládá na petřínském svahu a zahrnuje dva kostely, klášter, klášterní prelaturu, knihovny a hospodářské dvory. Jádrem komplexu je klášter s knihovnou, kde je umístěn Památník národního písemnictví. Do areálu se vstupuje branou z Pohořelce, jež vybudoval A. Lurago, který se podílel rovněž na přestavbách opatského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Budova prelatury z druhé poloviny 16.století je umístěna na hlavním nádvoří. Za povšimnutí stojí především nástropní fresky jejichž autorem je S.Nosecký. Další zajímavostí je Filozofický a Teologický sál s bohatou výzdobou. V roce 1991 byl klášter navrácen řádu premonstrátů .

 

BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER

BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER foto použito z
photo.czechtourism.com

Tento komplex byl vybudován v letech 1708 až 1745 podle návrhu K.Dienzenhofera a jeho syna K.I.Dienzenhofera. Původně byl na tomto místě klášter benediktinů založený pražským biskupem Vojtěchem a Boleslavem II. roku 993 jako první mužský klášter v Čechách. Klášterní chrám je vyzdoben nástropními malbami J.J.Steinfelse, iluzivní malbou J.Hagera. Mezi uměleckými dílny vynikají zejména obrazy P.Brandla, sochy M.V.Jackla a R.Prachnera. Významným nálezem se stalo odkrytí krypty z druhé čtvrtiny 11.století, jež je nejcennější památkou předrománské architektury. Bohatou freskovou výzdobu má budova konventu a prelatury sloužící jako depozitář Státního ústředního archivu. Tereziánský sál má výmalbu od bavorského malíře K.D.Asama z roku 1727.

 

VALDŠTEJNSKÝ PALÁC

VALDŠTEJNSKÝ PALÁC foto použito z
photo.czechtourism.com

Valdštejnský palác je první monumentální stavbou raného baroka v Čechách jejž nechal v letech 1624 až 1630 vystavět Albrecht z Valdštejna. Projektantem stavby byl Lombarďan A.Spezza, po něm N.Sebregondi a nakonec architekt G.Peroni. Reprezentativní Rytířský sál prostupuje dvěma patry severní části stavby. Jeho nástropní fresku zobrazující Apoteózu Valdštejna jako boha války Marta vyhotovil Vlach B.del Bianco. Dále je zde Kožený sál s nástropní malbou Pallas Athenae od P.Maixnera, Zrcadlový sál a Valdštejnova pracovna. Palác obklopuje zahrada v níž je umístěna slavnostní lodžie s malbami B.del Bianca. V zahradě byly rovněž umístěny sochy rudolfínského mistra A.del Vriese. Objekt dnes využívá především ministerstvo kultury.

 

KARLŮV MOST

KARLŮV MOST foto použito z
photo.czechtourism.com

Nejstarší dochovaný pražský most spojuje Staré Město a Malou Stranu. Byl založen roku 1357 Karlem IV. na místě zříceného Juditina mostu. Původně nesl také název Pražský a Kamenný most. Délka mostu je 520m, šířka 10 metrů. Je tvořen z pískovcových kvádrů a je položen na šestnácti obloucích. Stavitelem byl určen Petr Parléř, most však byl dokončen až počátkem 15.století. Roku 1723 bylo na mostě instalováno olejové osvětlení, roku 1866 bylo zavedeno osvětlení plynové. Most je vyzdoben nejen jeho věžemi ale i souborem 33 soch a sousoší. V dnešní době jsou sochy a sousoší nahrazena kopiemi. Originály jsou umístěny v lapidáriích Národního muzea a v Muzeu hl.města Prahy. Z autorů sochařských děl můžeme jmenovat například M.B.Brauna, J.Brokoffa, M.V.Jackela, J.B.Kohla nebo J.O.Mayera.

 

MALÁ STRANA

MALÁ STRANA foto použito z
photo.czechtourism.com

K založení této pražské čtvrti došlo v roce 1257. Podnět dal Přemysl Otakar II. Velkého rozmachu dosáhla tato čtvrť za Karla IV., který ji rozšířil a opevnil hradbami. Malá Strana téměř vyhořela během bojů Pražanů s královskými vojsky v roce 1419. Když se začala opět rozvíjet zasáhl ji další požár. Největšího rozkvětu dosáhla Malá Strana v období baroka, kdy vznikla řada významných budov – zejména chrám sv.Mikuláše, palác Valdštejnský, Furstenberský , Lichtenštejnský, Nostický a další. Malá Strana je mimo významné stavby přitažlivá díky svým malebným a romantickým zákoutím.

 

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ - STAROMĚSTSKÝ ORLOJ

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ - STAROMĚSTSKÝ ORLOJ foto použito z
photo.czechtourism.com

Náměstí získalo svůj název v roce 1895. Vždy bylo místem různorodých historických událostí. Původně zde bylo rozlehlé tržiště. Později se stalo místem častých politických či revolučních shromáždění. Často bylo dějištěm poprav. Mimo jiné byl na dvoře radnice popraven roku 1422 husitský radikální kazatel J.Želivský, na náměstí roku 1437 poslední husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Největší událostí tohoto druhu pak byla poprava 27 českých pánů a měšťanů. V radní síni byl roku 1458 zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Náměstí zdobí především gotické domy, rokokový palác Golz-Kinských či secesní barokizující stavba bývalé Pražské městské pojišťovny architekta O.Polívky. Posledně jmenovaná památka je zdobena sochami L.Šalouna, F.Procházky a B.Schnircha. Na náměstí je rovněž umístěn mohutný pomník mistra J.Husa.
Oblíbenou turistickou atrakci, kterou nalezneme na Staroměstském náměstí je Staroměstský orloj, který je umístěn na budově Staroměstské radnice. Původně byl roku 1410 sestaven hodinářem Mikulášem z Kadaně. Přestavbu orloje však kvůli přestavbě radnice učinil Mistr Hanuš. Časem docházelo k různým úpravám samotného mechanismu i k doplnění či úpravě výzdoby. Jednou z významných osob českého umění, který se na orloji podílel, můžeme jmenovat J.Mánese, kalendářní desky s alegoriemi Měsíce zdobí orloj od roku 1865. Většina součástí výzdoby však byla nahrazena kopiemi. Mechanismus pohybujících se figur, který je uveden do pohybu každou celou hodinu, je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí Prahy./p>

 

STAVOVSKÉ DIVADLO

STAVOVSKÉ DIVADLO foto použito z
photo.czechtourism.com

Původně Nosticovo divadlo, později Tylovo, dnes divadlo Stavovské. Bylo postaveno v novoklasicistním slohu na náklad hraběte F. A. Nostice v roce 1781. Postupně docházelo k úpravám a přestavbám objektu. K definitivní obnově Stavovského divadla došlo až v roce 1991, kdy bylo provozně napojeno na protilehlý palác Kolowratů. Nejvýznamnější událostí v divadle byla premiéra Mozartovy opery Don Giovanni která se uskutečnila v roce 1787. Další významnou událostí bylo provedení hry Fidlovačka s hudbou F. Škroupa 21.prosince 1834. Při této premiéře poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se v roce 1918 stala československou státní hymnou.

 

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - NÁRODNÍ MUZEUM

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - NÁRODNÍ MUZEUM foto použito z
photo.czechtourism.com

Asi jako většina náměstí bylo i to Václavské původně tržištěm. V tomto případě bylo nazývání Koňským trhem. V jeho středu stála socha sv.Václava od J.J.Bendla, která byla později (roku 1879) přemístěna na Vyšehrad. Náměstí má délku 750m a představuje významnou společenskou a obchodní tepnu města.
V horní část náměstí je umístěno Národní muzeum. Budova byla postavena v letech 1885-1890 podle projektu prof. J.Schulze. Novorenesanční budova je tvořena čtyřmi křídly a dvěma dvory. Budovy muzea je vyzdobena sochařským uměním konce 19.století. Kromě soch mnichovského sochaře L.Schwanthalera jsou zde umístěny i sochy A.Poppa a B.Schnircha. Rovněž malířská výzdoba interiérů je dílem předních malířů jako jsou V.Brožík, F.Ženíšek či V.Hynais. Součástí muzea je čtvercová stavba Pantheonu, který je završen kopulí a obsahuje 48 bust a soch velikánů českého národa. V budově muzea jsou historické i přírodovědné sbírky a cenná knihovna.
Níže na Václavském náměstí jemonumentální Myslbekův pomník sv.Václava. Na dolní části náměstí bylo v letech 1786-1789 umístěno divadlo zvané Bouda, jež bylo první českou divadelní scénou.

 

PRAŠNÁ BRÁNA

PRAŠNÁ BRÁNA foto použito z
photo.czechtourism.com

Brána byla vystavěna v roce 1475 k uctění krále Vladislava Jagellonského stavitelem M.Rejskem z Prostějova. V její blízkosti nechal Václav IV. vybudovat Králův dvůr jako svou panovnickou rezidenci. Po jeho vyklizení začala oblast upadat. Brána se na čas stala skladištěm prachu. Tato ukázka pozdní gotiky musela být po poškození během pruského obléhání upravena v novogotickém stylu architektem J.Mockera v letech 1875-1876. Z věže je překrásný výhled na celé Staré město.

 

OBECNÍ DŮM

OBECNÍ DŮM foto použito z
photo.czechtourism.com

Na místě Královského dvora byl vybudován dle plánů A.Balšánka a O.Polívky Obecní dům jako reprezentativní společenské a kulturní centrum. Konají se zde plesy, výstavy, koncerty. Je zde kavárna, restaurace i vinárna. Pýchou obecního domu je vnitřní výzdoba a výmalba předních českých umělců. Nalezneme zde malířská díla A.Muchy, J.Preislera, F.Ženíška, M.Alše aj. Ze sochařských prací pak jistě stojí za zmínku díla J.V.Myslbeka, K.Nováka a L.Šalouna.

 

NÁRODNÍ DIVADLO

NÁRODNÍ DIVADLO foto použito z
photo.czechtourism.com

Národní divadlo bylo vybudováno díky národním sbírkám v letech 1868-1881. Jeho architektem byl J.Zítka. Tato novorenesanční budova však byla zanedlouho poškozena požárem. Roku 1883 však byla dokončena její obnova na které se podílel architekt J.Schulz. Nová podoba divadla se pyšnila novou vnitřní výzdobou a oponou, kterou namaloval V.Hynais. Mezi dalšími umělci, kteří se na výzdobě „zlaté kapličky“ podíleli můžeme jmenovat malíře J.Turka, M.Alše, F.Ženíška, V.Brožíka či J.Mařáka. Sochařská díla pocházejí především od A.Wagnera, J.V.Myslbeka a B.Schnircha. V letech 1977-1983 došlo k rozsáhlé rekonstrukci divadla při níž došlo k dostavbě proluky mezi divadlem a voršilským klášterem. Nová scéna Národního divadla byla dokončena roku 1983 pod vedením architekta K.Pragra.

 

STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV – STARONOVÁ SYNAGOGA

STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV – STARONOVÁ SYNAGOGA foto použito z
photo.czechtourism.com

Počátky židovského osídlení Prahy jsou datovány do 10.století. Na počátku století osmnáctého tvořila židovská obec téměř třetina obyvatel Prahy. Různá omezení či opatření nutila Židy pobývat v uzavřeném ghettu. Pražské Židovské město se po osvobozujících dekretech Josefa II. začalo nazývat Josefov, který se stal od roku 1848 pátou pražskou čtvrtí. Na dlouhou židovskou historii poukazuje starý židovský hřbitov, kde se nachází nejstarší náhrobní kámen z roku 1439. Kouzlo hřbitova se zhruba 11 tisíci náhrobky je rovněž cenou historickou památkou. Informace na náhrobních kamenech mají jedinečnou historickou vypovídací cenu. Nalezneme zde náhrobek starosty a primase Židovského Města M.Mordechaje Maisla i legendami opředený náhrobek patřící J.Lowovi ben Bezalelovi. Z jehož dílny podle pověsti pocházel umělý člověk Golem. V Židovském Městě se nachází nejstarší synagóga v Evropě nazývaná Staronová vybudovaná v roce 1280. Uvnitř synagógy jsou umístěny židovské památky 16. až 19.století. Bývalá obřadní síň u starého židovského hřbitova je dnes využívána jako výstavní síň dětských kreseb z Terezína. K výstavám je dnes určena i tzv.Vysoká synagóga. V Maiselově synagóze jsou vystaveny sbírky předmětů ze stříbra a jiných kovů, Pinkasova synagóga je památníkem obětí nacismu.

 

VYŠEHRAD

VYŠEHRAD foto použito z
photo.czechtourism.com

Vyšehrad je podle pověsti sídlem nejstarších českých knížat, Libuše a Přemyslovců. Panovnické sídlo sem bylo přeneseno za vlády Vratislava II. a dosavadní dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný. Dnes Vyšehrad obklopují barokní hradby a bastiony, jež vybudovali italští stavitelé. Uvnitř hradeb je kostel sv.Petra a Pavla původně vybudovaný v románském slohu. Postupně byl přestavován v období gotiky, baroka i novogotiky. Naproti kostelu se nachází kaplička sv.Ludmily a mezi další vyšehradské památky patří také původní románská rotunda sv.Martina. Proti průčelí svatopetrského kostela se nachází hřbitov budovaný kolem roku 1890 kde spočívají zasloužilí synové národa. Na východní straně hřbitova byl zbudován Slavín, jako důstojné pohřebiště národních velikánů. Na místě vyhořelé zbrojnice byla v roce 1948 umístěna tři Myslbekova sousoší (Lumír s Písní, Záboj se Slavojem, Ctirad a Šárka).V roce 1978 bylo včleněno poslední čtvrté sousoší nesoucí název Přemysl a Libuše.

 

ROTUNDA SV.MARTINA

ROTUNDA SV.MARTINA foto použito z
photo.czechtourism.com

Rotunda je nejstarší památkou dochovanou na Vyšehradě. Pochází z druhé poloviny 11.století. Rotunda byla degradována, když byla po vytvoření vyšehradské pevnosti proměněna v prachárnu. Celé 19.století pak byla využívána jako skladiště. Obnovena byla v roce 1878 podle projektu arch. A. Bauma a rovněž byla doplněna o nástěnné malby A.Koniga a J.Heřmana. Autorem oltářního obrazu je malíř A.Sequens. K opětné renovaci stavby došlo v roce 1915 a v letech 1969-1970.