Památky Plzeň

Stavba chrámu sv. Bartoloměje začala po r. 1295 a byla dokončena počátkem 16. století. Na hlavním oltáři můžete vidět opukovou sochu Plzeňské madony z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple s visutým svorníkem pochází z 1. pol. 16. stol. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Věž katedrály je se svou výškou 102,6 m nejvyšší chrámovou věží v Čechách je oblíbeným vyhlídkovým místem.

Systém propojených dvou- až třípatrových sklepů, který se rozkládá pod celým srdcem města Plzně, vznikal postupně od 13. do 19. století. Celkovou délkou chodeb cca 17 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Dvou až třípatrové sklepy sloužily k uchovávání potravin i jako řemeslnické provozovny, vinopalny a sladovny, ale také jako účelová technická zařízení - odvodňovací štoly, štoly přivádějící vodu k vodárenskému zařízení, kanalizace a studny. Zásobování vodou dosáhlo kritického stavu na počátku 16. století. Městská rada proto rozhodla o výstavbě vodovodu, s níž byla spojena rozsáhlá úprava vodovodního režimu města. Byla postavena vodárenská věž s vodním strojem, který systémem etážových pump tlačil vodu do olověné nádrže, odkud byla vedena dřevěným potrubím do kašen na náměstí.

Židé žijí na Plzeňsku již od 14. století a s jejich stopami se setkáte jak ve městě samotném, tak v jeho okolí. Devatenácté století zbavilo židovskou komunitu omezení a Židé mohli v Plzni začít svobodně podnikat. Židovská obec tak bohatla, a její příjmy jí pomohly výrazně zasáhnout nejen do kulturního a podnikatelského života města, ale i do jeho architektury. Konec prosperity znamenal nástup nacismu a následný holocaust.

Druhá největší synagoga v Evropě (třetí na světě). Od r. 1894 patří k dominantám Plzně, kde až do počátku II. světové války žila početná a prosperující židovská komunita. V interiéru s vynikající akustikou unikátní pneumatické varhany, raritou horkovzdušné podlažní topení. Působivá atmosféra místa využívána při koncertech, pravidelné výstavy.

Pivo se v Plzni vaří takřka od jejího založení. První písemnou zprávu pivovarnického charakteru můžeme nalézt již v roce 1307. Jedná se o závěť, ve které Wolfram Zwinilinger odkazuje kostelu sv. Bartoloměje svůj pivovar a sladovnu.

Později se pivo vařilo pouze v domech, kterým král Václav II. ve 13. století udělil právo várečné. Ve 14. století tedy toto privilegium měli jen majitelé domů uvnitř hradeb. Vaření piva bylo svobodným měšťanským povoláním, proto nebylo cechovně regulováno. Protože právo bylo uděleno celkem 260 měšťanům, nejednotnost výrobní technologie a rozličné přísady způsobovaly velké rozdíly v kvalitě piva.

Historickým mezníkem, který změnil celou pivní historii, se stal rok 1838, když muselo být vylito před radnicí 36 hektolitrů nekvalitního piva.

Tato neblahá událost ovlivnila právovárečné měšťanstvo natolik, že se rozhodli společně vybudovat nový moderní pivovar, aby navždy zajistili výrobu kvalitního plzeňského piva. Výstavbou pivovaru byl pověřen stavitel Martin Stelzer, který zde uplatnil bohaté zkušenosti, které načerpal ze zahraničních cest po pivovarech. Při návštěvě Bavorska se seznámil s geniálním, avšak velice svérázným sládkem Josefem Grollem. Přesvědčil ho, aby se s ním vydal zpět do Čech a v novém pivovaru uvařil pivo novou metodou spodního kvašení.

Groll se svého úkolu zhostil výtečně a dne 5. října 1842 uvařil první spodně kvašený světlý ležák, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům. Pivovar si tento památný den připomíná každý rok slavností nazvanou Pilsner Fest.

Výroba zcela nového ležáku s nezaměnitelnou chutí a kvalitou učinila brzy z Plzně světovou metropoli piva. Obliba "plzeňského" však vyvolala mezi ostatními pivovary rozsáhlé snahy o jeho napodobení. Nejjednodušší snahou napodobit Pilsner Urquell bylo přisvojení si téhož názvu. Objevila se piva s označením pils, pilsner či pilsener, jejichž kvalita a smyslové vlastnosti kazily pověst našeho pravého plzeňského piva. Aby nedocházelo k záměnám s jinými pivy a bylo zřejmé, že pouze pivo této značky je nejstarším a jediným pravým plzeňským pivem, byla v roce 1898 vytvořena ochranná známka "Pilsner Urquell". 

Úspěch plzeňského piva a prosperita pivovaru se nedaly ničím zastavit a značka Pilsner Urquell se brzy stala nejznámějším synonymem kvality na celém světě.

Pivovar Plzeňský Prazdroj je nejoblíbenějším turistickým cílem zahraničních turistů. Ročně navštíví areál pivovaru a Pivovarské muzeum přes 180 tis. turistů.

Měšťanský pivovar v Plzni byl založen plzeňskými právovárečníky v roce 1842, první várka piva byla uvařena 5. října 1842. Záhy se věhlas piva Plzeňský Prazdroj pod značkou Pilsner Urquell rozšířil do celého světa a pivovar se postupně rozšiřoval až do dnešní podoby. Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva.

Při prohlídce návštěvníci uvidí:

Návštěvnické centrum - krátký film o historii piva Pilsner Urquell
Moderní stáčírna - nejmodernější stáčírna v ČR s kapacitou 60 000lahví/hodina
Nová expozice Pilsner Urquell - film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným hledištěm, smyslová expozice surovin, historická varna z poč. 20. století
Varna - jedinečný výrobní postup piva Pilsner Urquell
Síň slávy - nejvýznamnější památky pivovaru
Sklepy - ochutnávka filtrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu (pro osoby starší 18 let)

Pivovarské muzeum je jediné muzeum svého druhu na světě, které sídlí v původním právovárečném domě. Dům se dochoval ve své původní podobě, proto si zde mohou návštěvníci prohlédnout gotickou sladovnu se studnou, hvozd na sušení sladu, valečku, lednici, dvouúrovňové sklepy i prostory bývalého šenku. Stovky unikátních exponátů dokládají historii vaření piva od starověku po současnost. Vývoj kultury pití piva je představen expozicí dvou hospod – venkovské z 19.století a měšťanské z počátku 20.století. V těsném sousedství Pivovarského muzea se nachází jedna z nejstarších plzeňských pivnic, Parkán. Její název je odvozen od umístění v prostoru mezi středověkými hradbami města, tzv. parkánu.