Památky Ostrava

Hrad postavila ve 2. pol. 13. století u brodiště poblíž soutoku řek opolská, či těšínká knížata z rodu Piastovců. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména ochrana hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice. O jeho významu svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 m vysokou a 2,5 m širokou zdí. V roce 1534 byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek a tato úprava je dosud patrná v pozůstatcích zříceniny i v úpravách interiéru. V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. Stavba poklesla o 16 m!

Do dnešní doby se dochovala původní palácová dvoupodlažní stavba s ochranným hradebním systémem. V současnosti je hrad zrekonstruován a návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice o historii objektu a města Ostravy, expozici útrpného práva, hradní sklepení s čarodějnicemi, akvária se sladkovodními rybami a hradní galerii. V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce.

Areál Miniuni je zajímavou atrakcí pro děti i dospělé. Na ploše 1,5 ha je možno zhlédnout více než 30 modelů významných budov evropských měst v měřítku 1:25 jako například londýnský Big Ben, Staroměstkou radnici, jednu z největších pamětihodností Berlína Braniborskou bránu či 12 metrů vysokou Eiffelovu věž. Součástí jsou rovněž krásné stavby Divů starověku. Areál oživují železniční tratě s vláčky a vodní cesty s parníkem. Pravidelně jsou zde pořádány speciální výstavy a zábavné akce pro děti. K posezení láká restaurace nabízející speciality evropské kuchyně.

V roce 2000 se poprvé otevřela brána do podzemního světa strašidel ve sklepních, 150 let starých prostorách výstaviště Černá louka. Ve strašidelném sklepení na ploše 150 m2 se nachází pět komnat – pavoučí místnost, peklo, pirátský ostrov, síň průmyslových strašidel a pohádková říše. Pozornost malých i velkých návštěvníků také přitahuje strašidelný les, ledová síň, průchozí břicho obrovského draka a netopýří chodba ústící do trpasličí jeskyně se spící Sněhurkou. Celá prohlídka se nese v příjemné romantické atmosféře.

Na bývalém Dole Anselm, který jako jeden z prvních vyrostl už koncem 18. století v dnešní části Ostravy zvané Petřkovice, vzniklo počátkem 90. let 20. století pozoruhodné hornické muzeum, největší v České republice. Skupina nadšenců tu v roce 1993 otevřela první části muzea, které se dnes těší mimořádné pozornosti domácích i zahraničních návštěvníků.

Uhelné sloje bývalého Dolu Anselm ústí do úbočí národní přírodní památky – vrchu Landek, který je světově známou lokalitou z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Lidé tu už před 25 000 lety používali v ohništi černé uhlí! Proslul i unikátním nálezem Landecké venuše, jediné štíhlé venuše v Evropě. Rekonstruováno je tu i pravěké sídliště lovců mamutů.

Jednotlivé expozice hornického muzea mapují vývoj těžby uhlí v ostravsko-karvinské černouhelné pánvi, ale též vývoj těžební techniky, báňského záchranářství – největší expozice svého druhu na světě, nahlížejí i do života a těžké práce havířů. K nejpozoruhodnějším patří i sbírka kahanů a ručního nářadí, které havíře v práci doprovázely. Součástí návštěvy muzea je krátké fárání do původních slojí s dřevěnou výztuží, těžebními kombajny a pásovými dopravníky. Sloje tu byly nízké, havíři často rubali uhlí vleže.

Nabídka muzea se postupně rozrůstá, jedna ze starých hal – kompresorovna – dnes slouží jako netradiční koncertní síň či jako místo konání konferencí, workshopů a různých setkání. K dispozici jsou však i další prostory. Dostatečné venkovní plochy areálu vítají často tisíce návštěvníků při nejrůznějších zábavních a společenských akcích po celý kalendářní rok. Neslaví se tu jen hornické svátky, ale také Dny dětí a nejrůznější svátky v roce. Součástí muzea je i sportovní a odpočinkový areál, bowling, lanové centrum, cyklistická stezka a dětský koutek. Vyvrcholením návštěvy muzea bývá posezení u piva a stylového jídla v pravé havířské hospodě Harenda, jejíž interiér je bohatě vyzdoben předměty s hornickou tematikou.

Vyhlídková věž Nové radnice patří k  zajímavým turistickým atrakcím města. Samotným Ostravanům bere dech nádherný výhled do širokého okolí včetně Beskyd a blízkého Polska.

„Z ochozu radniční věže naskýtá se velkolepý rozhled po celé kotlině ostravské, lemované k jihu velikány beskydskými, k západu valem Jeseníků a k východu plošinou hornoslezskou, z ní je daleko větší rozhled nežli z vyvýšeniny Landecké (270 m n. m.) a pohodlnější nežli z vrchu Hladnova (290 m n. m.) nad Slezskou Ostravou…“ (Archiv města Ostravy – „Z dějin moravskoostravské radnice“).

Vyhlídková věž tvoří významnou dominantu města a především budovy ostravské Nové radnice z roku 1930, která je největší radniční budovou v České republice. Strohý funkcionalistický styl oživuje efektní projekt věže, která, podle mínění architektů, tvoří vznosný maják z betonu, kovu a skla. Vrchol radniční věže se totiž tyčí do výšky 298,05 m nad hladinou Jaderského moře, což představuje 85,60 m nad sousedním okolím. Věž je opatřena hodinami se světelným ciferníkem, zdviží a rozhlednou ve výšce 72,59 m.

V radniční budově pod věží je pobočka Ostravského informačního servisu, kde lze získat jakékoli informace, publikace i cizojazyčný výklad o městě. Vyhlídková terasa věže je otevřena denně.

Druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku, po bazilice na Velehradě, je ozdobou a jednou z nejkrásnějších církevních památek ve městě. Trojlodní novorenesanční bazilika je zakončena půlkruhovitou apsidou s dvěmi 67 m vysokými věžemi z r. 1889 podle projektu Gustava Meretty. Interiér je dílem Maxe von Ferstela.

V květnu 1996 tehdejší papež Jan Pavel II. založil ostravsko-opavskou diecézi a v září téhož roku byla bazilika povýšena na katedrálu. Od roku 1998 je vybavena novými nebarokními varhany. Často se zde konají koncerty a zážitek z nich je umocněn nejen skvělými výkony interpretů, ale i atmosférou, kterou mohou nabídnout pouze církevní prostory.

Původní dřevěný kostelík pocházel patrně z první poloviny 16. století. V roce 2002 zcela vyhořel. Hned po požáru se začalo se sbírkou a obnova i stavba kopie byly dokončeny v roce 2004. Vnější vzhled stavby je přesnou replikou stavby vyhořelé, pouze interiér je moderní. Na požár upomínají ohořelé trámy zasazené do stavby a kříž z ohořelých trámů u kostela. I přes tuto nešťastnou událost se kostelík řadí mezi největší skvosty lidové architektury v Moravskoslezském kraji.