Památky Innsbruck

Císařský palác byl sídlem rakouských císařů a tyrolských panovníků. Arcivévoda Siegmund der Münzreiche nechal postavit středověké opevnění. Jeho nástupce, císař Maximilian I., ji rozšířil o její podstatnou část. Za vlády císařovny Marie Terezie (vládla 1740-1780), získal palác dnešní pozdně barokní podobu. Marie Terezie navštívila Innsbruck dvakrát. V roce 1739 při příležitosti sňatku svého syna Leopolda II se španělskou infantou Marií Ludovicou v roce 1765. Vítězný oblouk, který je na konci stejnojmenné ulice, připomíná tuto radostnou událost. Manžel Marie Terezie, Franz Stephan de Lothringen, zemřel během oslav. Proto nechala Marie Terezie přeměnit smuteční komoru na kapli, a slavnostně ji předala konventu jeptišek.

Návštěvníci si mohou prohlédnout nádherné císařské sály : Riesensaal (obří sál), portréty císařovny, jejího manžela a dětí, císařské komnaty, kaple atd. Císařská zahrad, která se nachází téměř naproti Císařskému paláci, tvořila jeho nedílnou součást.

Návštěvy s průvodcem jsou možné po dohodě přímo v Císařském paláci nebo prostřednictvím společnosti „Per Pedes“.

Císařský kostel s pomníkem císaře Maximiliána I., patří mezi nejdůležitější císařský smuteční náhrobek a dokládá velké sympatie tohoto dvora k umění. Na stavbě se podíleli nejlepší umělci té doby, mezi nimi Alberto Durero, Peter Vischer starší a Alexander Colin.

Základní myšlenka císaře Maximiliána I. bylo vytvořit politický památník pro posvátnou německo-římskou říši, která byla založena na tradici Habsburského rodu a podle Maximiliana I. se měla přeměnit na Evropskou říši.

Maximilián I. se nedožil dokončení svého památníku. Byl to Ferdinand II který řídil dokončení stavby. V roce 1584 (více jak 80 let po započatí stavby) se vytvořila socha klečícího císaře, reliéfy s vyobrazením jeho hrdinských činů a železná mříž, která celý náhrobek chrání.

Rozsáhlý památník se skládá z náhrobku se sochou císaře, 24 hrdinských výjevů kolem sarkofágu, který je umístěn uprostřed kostela. 28 soch odlitých z bronzu (členové habsburské rodiny) v životní velikosti jsou umístěny mezi sloupy a kolem chóru.

Renesanční varhany jsou dílem Jórga Eberta de Ravensburg a řadí se mezi pět nejznámějších varhan na celém světě. Jsou to největší a nejzachovalejší renesanční varhany v Rakousku.

Díky svému umístění na úbočí hory, je zámek viditelný již zdálky. Zámek je jedna z nejdůležitějších historických památek Tyrol. Historický a kulturní význam památky je úzce spjat s osobou arcivévody Ferdinanda II (1529-1595), renesančního panovníka, mecenáše umění a vědy.

Ferdinand II. je zodpovědný za rozsáhlou sbírku umění, která je umístěna v zámku Ambras. Na její úschovu a expozici, nařídil postavit ve vnitřní části zámku museum podle nejvyspělejších kritérií té doby.

Nádherná fasáda katedrály sv. Jakuba se dvěmi věžemi tvoří dominantu náměstí, na kterém je umístěna katedrála. Katedrála se řadí mezi nejvýznamnější církevní barokní stavby. Byla postavena v letech 1717-1724 na základech tehdejšího gotického kostela. Stropní fresky a štuk jsou dílem bratrů Adams. Smuteční pomník arcivévody Maximiliana III, je dílem Caspara Grasse a pochází z roku 1620. Při příležitosti posledních úprav, v letech 1990-1993, byla postavena kaple pro modlitby věřících.

Bazilika Wilten, farnost a poutní místo, se řadí mezi umělecké skvosty Innsbrucku. Podle legendy, se zde římští legionáři klaněli zjevení Panny Marie. Kvůli svému zchátralému stavu, bazilika prošla rekonstrukcí v letech 1751-1756 pod vedením farního architekta Franze de Paula Penze a byla postavena dle plánů Josefa Staffa. Velké náměstí před bazilikou umožňuje dosyta si užít pohled na nádhernou barokní fasádu baziliky.

V interiéru převládají pastelové barvy, zlato a štuková výzdoba ve stylu rokoka.

Baziliku není možné navštívit během mší.

Skokanský můstek tvoří majestátní dominantu olympijského města, je umístěn na historické hoře Bergisel. V roce 1925 se na tomto místě postavil první skokanský můstek, který získal tu čest, že se zde v roce 1964 a v roce 1976 zapalovala putující pochodeň Olympijských her.

Nový skokanský můstek se postavil v roce 2001. Toto mistrovské dílo vytvořila celosvětově známá architekta iráckého původu Zaha Halid. Můstek je považován za jeden z nejmodernější skokanských můstků na světě, přitahuje pozornost atletů a diváků z celého světa a může se tak považovat za jeden ze symbolů města Innsbruck.

Odhadem můstek pojme 28.000 diváků, jedná se především o stavbu zaměřenou na sporty a různé soutěže, ale také nabízí různou škálu turistických možností. Je téměř nezbytné navštívit můstek a vychutnat si zde nádherný výhled na celé město a hory a popíjet přitom šálek kávy. Věž je vysoká 47 metrů a umožňuje výhled na hory, které lemují město.

Návštěva je možná prostřednictví innsbrucké karty, taktéž je snadno dostupná turistickým autobusem.

Kostel sv. Petra a Pavla v Götzens není pouze architektonická perla, ale je to také slavné poutní místo. Kostel má skvělou akustiku, proto se zde pořádají různé druhy koncertů a hudebních představeních.

Jedná se o rokokový kostel z 18.st. s velmi vzácnými malbami a reliéfy. Kostel je postaven na hrobě mučedníka Otce Otta Neururera, který byl prohlášený za svatého v roce 1996 pro své hrdinské činy během 2. Světové války.

Mlýn pochází ze 16. století a nachází se v Innrellbögen. Původní mlýnské kolo bylo vytesáno v roce 1738. Byl používán od svého vzniku až do roku 1951, patřil statkům Schneider, Truiler, Fuchs, Adamer, Kastner, Schrötner, Lener, Hinterlarcher, Singer, Käfer a Walter. Statkáři se u mlýnu točili tak, aby nikdy nepřestal mlít. V současnosti mlýn patří Franzi Perovi, který se stará o jeho zrestaurování.